www.plachteni.cz Drbz.cz: Co právě děláš? Internetové Obchody - www.online-shoping.cz Ikona webu Student Online hry zdarma pro každého Zajímavá zapojení, pokusy s VN jazykové kurzy MINIMAX.cz - umelecky server Jak psát web Tělové a masážní oleje SALUS - www.oleje-salus.online-shoping.cz volné šablony na tvorbu webové galerii do programu XnView
Vítejte v oblacích!

letadlo
O plachtění se toho mezi lidmi neví bohužel skoro nic. Je to takový opomíjený sport; pro diváky není nijak atraktivní (vše se odehrává daleko od letiště) a navíc to není žádný "adrenalinový" a nebezpečný sport, takže je zcela nezajímavý i pro novináře. Ze sdělovacích prostředků se o plachtění nedá dozvědět prakticky nic a nebýt aktivity paní Zárybnické (jinak hlasatelky televizního počasí), ignorovala by televize i plachtařská mistrovství světa. Proto jsem se rozhodla prostřednictvím těchto webových stránek plachtění přiblížit i těm, kteří o něm mnoho nevědí.

Z pohledu laika plachtění vypadá tak, že skupina lidí vytahá větroně z hangáru, nasedne do nich, nechají se vytáhnout za motorovým letadlem a na několik hodin zmizí bůhvíkam. Poté se porůznu vrátí (některé přivezou na přívěsu za autem), letadla uklidí a diskutují o tom co zažili, kde létali, kde udělali chybu - a to v termínech nezasvěcenému člověku nesrozumitelných.

Plachtění tedy nemá nic společného s jachtingem (to snad jde jenom v češtině), ale jde o létání bez motoru, jenom s využitím přírodních sil. Létá se s větroni, nejde tedy o závěsné kluzáky (rogalla) ani o paragliding; základní princip ale zůstává stejný. Rekreačním letcům stačí zalétat si kolem letiště, sportovněji založení vyrážejí na přelety - lety po předem deklarovaných tratích, které se snaží prolétnout co nejrychleji. V našich krajích a s větroni běžně používanými v aeroklubech to jsou tratě 100-500km a průměrná rychlost se potom pohybuje kolem 65-80km/h. A to vše díky přírodě, která dává řadu možností, jak získat výšku a udržet se ve vzduchu.

Při plachtění je člověk závislý na přírodě, a ta si nedá od nikoho poroučet a občas se zachová jinak, než by člověk potřeboval. Například neposkytne žádný stoupák. Někdy opravdu žádný stoupák není, někdy pilot nevědomky mezi stoupáky prokličkuje nebo to ve snaze o co nejvyšší rychlost "utaví" ("v tak slabém stoupáku netočím ... v tomhle také ne ... slabota ... a hrome!!"). Potom dochází nevyhnutelně k bližšímu seznámemí s polními plodinami při něčem, čemu se odborně říká "vynucené přistání do terénu". Tato polní přistání jsou pikantním kořením plachtařské činnosti a mnohý si z nich odnáší různé zajímavé příhody , které potom dává k dobrému. Po přistání do pole je nutné větroň dostat zpátky; většinou se odveze na speciálním přívěsu za autem; u většiny větroňů stačí vytáhnout tři čepy a větroň se rozebere a naloží. Pokud je pole dost velké, je možné z něj odstartovat ve vleku za motorovým letadlem (v našich krajích to bývá "Brigadýr"), vzhledem k džungli na silnicích je to bezpečnější, ale také mnohem dražší.

Jak již bylo řečeno, plachtění není žádný "adrenalinový" sport a je proto poměrně bezpečné. Rozbory nehod registrují v ČR každý rok několik drobných nehod (většinou při přistání do terénu), které se téměř vždy obejdou bez zranění a s opravitelným poškozením větroně. Ke smrtelným úrazům u nás dochází v průměru sotva jednou za dva roky; nejčastěji při nezvládnutém vynuceném přistání do terénu nebo při kolizi mezi větroni při kroužení ve stoupavém proudu. V poslední době počet kolizí mezi větroni ve světě roste; piloti zřejmě zírají na displeje palubního počítače a navigačního systému místo aby se dívali kolem sebe. Proti ježdění autem tedy hotová idyla, nemluvě už o poměrech u příznivců závěsných kluzáků a paraglidů (na druhou stranu má přímý kontakt s proudícím vzduchem a možnost sbalit "éro" do batohu něco do sebe).

Plachtění je možné v České republice provozovat asi v 50 aeroklubech . Aerokluby jsou sdruženy v Aeroklubu ČR , celosvětovou leteckou organizací je Mezinárodní letecká federace FAI.

V aeroklubech se plachtěním zabývá přes 3000 lidí. Finančně to není až tak exkluzivní sport, v aeroklubech je cena za hodinu letu kolem 300Kč, něco samozřejmě stojí i vlastní start. Řada aeroklubů vyžaduje i odpracování určitého počtu brigádnických hodin. Ti, kdo na to mají, si můžou pořídit i vlastní letadlo. Cenové rozmezí je opravdu široké. Zrenovovaný starý dřevěný větroň může přijít asi na 200 000 Kč, laminátová "ojetina" dovezená ze západní Evropy od 250 000Kč, nový výkonný větroň od 1 000 000Kč nahoru (holý, bez přístrojového vybavení!), až po cenové relace srovnatelné s nejluxusnějšími limuzínami.